Košík
0
0,00 Kč
Geostezka Přes Bukové hory
Geostezka vás zavede nedaleko Hradčan na naučnou stezku s 5 naučnými tabulemi a jedním interaktivním stanovištěm v zaniklé osadě Strážov. Délka trasy 12,4 km.
Průběh trasy: Parkoviště u hájovny Trojzubec - Víšek - Pod Malou Bukovou - Malá Buková - Velká Buková - Strážov - Pustý rybník - parkoviště u hájovny Trojzubec
Zastavení:
- Parkoviště u hájovny Trojzubec
- Víšek - skalní útvary, vrch ze silně proželezněného, pískovce se zajímavými útvary - železité kůry, železné trubičky i zajímavě zprohýbané inkrustace; některé skalní věže mají charakter pokliček, zakončených nahoře deskou ze železitého pískovce
- Pod Malou Bukovou - skalní řícení, na popadaných pískovcových balvanech lze objevit velké množství fosilií, zkamenělých zbytků a otisků organismů, které obývaly mořské dno ve druhohorách
- Malá Buková - vrch leží na vulkanické žíle čedičové horniny, ukázka sloupcovité odlučnosti horniny; skály křemenného a vápnitého pískovce s drobnými fosiliemi, částečný výhled směrem na Bezděz
- Velká Buková - částečný rozhled, pralesovitý zbytek vrcholové bučiny
- Strážov - interaktivní prvek geoparku na téma historie místa, dříve zde stával valdštejnský lovecký zámeček a nákladiště rečkovské lesní dráhy; během aktivity vojenského prostoru využíváno jako odpaliště raket SCUD; dnes pouze zbytky sklepů
- Pustý rybník - rašeliniště, výška rašelinné vrstvy je až 235 cm, podloží rašeliny tvoří jemnozrnné naváté písky, které se zde ukládaly ve čtvrtohorách a v 18. století byly zpracovávány ve sklářské huti u Strážova
Geologický příběh stezky
Před 90 miliony lety v období druhohor byla oblast geoparku zalita mělkým mořem. Na jeho dně se usazoval křemenný písek a štěrk, ze kterého postupem času tíhou nadloží vznikla pevná hornina zvaná pískovec. Kromě nejčastějších křemenných pískovců najdeme v geoparku i pískovce železité (obsahují železitý tmel) či pískovce vápnité (s karbonátovým tmelem). V okolí Víšku (zastavení 2) a v Kumerském pohoří ještě dál na západ převládají hrubé křemenné pískovce, Kuřívody leží už na jemnějších horninách s častými vápnitými vložkami. Poznáte to i podle charakteru lesa: chudé borové lesy na křemenných pískovcích se východním směrem mění na bukové (v údolích spíše smrkové) lesy na bohatších půdách. Ve skalních výchozech vápnitého pískovce můžeme najít i fosilní faunu (např. druhohorní mušle) (zastavení 2,3,).
Další kapitola geologické historie se otevřela na samém konci druhohor a v třetihorách, kdy do otevřených puklin v pískovcích proniklo z hloubky žhavé magma a utuhlo v podobě žil. V rámci geostezky lze vylézt na Malou a Velkou Bukovou (zastavení 4 a 5). Jádro obou vrchů je tvořeno pevnější vulkanickou horninou, která mnohem lépe odolává erozi než měkčí pískovce. Z toho důvodu tvoří dominanty zdejšího kraje.
Střídání chladnějších a teplejších období ve čtvrtohorách vedlo k výraznější modelaci reliéfu. Tehdy se vytvořil plochý úval protékaný Hradčanským potokem a sníženina Pustého rybníka (zastavení 7), která byla v nejmladších čtvrtohorách zčásti vyplněna rašelinou.
Před záborem území armádou a vytvořením vojenského výcvikového prostoru v roce 1950 byla hlavní obživou místních obyvatel práce v lese spojená s pálením dřevěného uhlí a smoly. Dřevo se sváželo lesní železnicí, jejíž trasu u Strážova (zastavení 6) geostezka zčásti sleduje. Na Strážově stála před druhou světovou válkou prosperující osada s Valdštejnským loveckým zámečkem. Dnes zde najdeme jen podzemní části tehdejších vesnických staveb v podobě sklepů.