Křída (Kridai)

Křída (Kridai) - původně slovanská obec z počátku 14. století. Slovanský dialekt byl v němčině patrný ("Schewekomm" - Willkomen). Základem obživy tu bylo zemědělství, záznamy z roku 1653 uvádějí všechny obyvatele jako nevolníky. V roce 1781, kdy došlo ke zrušení nevolnictví, se dvory rozdělily a obec se postupně rozrůstala. Po roce 1848 vznikla i potřeba řemesel, v obci přibyli tesaři, tkalci, truhláři i švec, byli tu také pekaři, trafikant a nechybělo pohostinství. Ženy zpracovávaly sušené švestky. Sušárny byly umístěny mimo dosah obydlí a často kvůli ochraně před požáry vytesány ve skalách. Vodárna byla postavena pravděpodobně roku 1923, kdy byla do obce zavedena elektřina. Vodárna stála u místního pramene, vedle obecního domu. Pramen byl v minulosti zdrojem velmi kvalitní vody, chodili sem obyvatelé z okolních obcí, dokonce až z Olšiny. Pěšině k prameni se říkalo Pramenitá pěšina. K roku 1924 obec čítala 110 obyvatel. V obci se konala posvícenská pouť (vždy v neděli v druhé polovině října). Tradičně se pekly koláče (Klekokuchen - Kecané koláče, odvozeno od pokecu) a podávalo se místní kafe (mukyfuk -melta svátečně obohacena zrnky kávy). Součástí slavnosti byla posvícenecká zábava v místním hostinci. Cesta k Zourově mlýnu byla tehdy také vyšlapaná, usedlíci chodili na Zourův mlýn za koupáním i za zábavou.