Kuřívody (Hühnerwasser)

Kdysi výstavní a rušné město, pomyslná jižní brána do Horních vsí. Kuřívody tvořily spolu s Bělou panství již ve 12. století, oba statky náležely české koruně, později byly v zástavě pánů Berků z Dubé. Rok 1600 přináší zmínky o poštovní lince, která vedla městem. Roku 1868 tu byla mezi prvními obcemi v severních Čechách postavena budova c.k. poštovního úřadu. V roce 1904 byla do obce zavedena telefonní linka. V těchto letech mělo město již 212 domů, do roku 1939 se rozrostlo o dalších 14 domů, které trvale obývalo 826 obyvatel. Živili se zemědělstvím, dobytkářstvím, část pracovala v okolních lesích. Hodně lidí zaměstnávala nábytkářská firma Fischel & synové z Mimoně. Zdrojem práce byla i rozrůstající se zámečnická dílna Josefa Gattera (stavěla vodovod do Olšiny). Syn Josefa Gattera Willibald založil v nedalekých Zákupech výrobu "lidových" automobilů značky Gatter. Záznamy o farním, filiálním kostelu z prosince 1292 potvrzují odloučení od mateřského kostela sv. Agida na Bezdězu. Zdejší kostel je zmiňován i v souvislosti s královnou Kunhutou.

Ve městě panoval čilý společenský život. Byl tu Spolek dobrovolných hasičů, Tělocvičný spolek Jahn, Zkrášlovací spolek (osázel náměstí alejemi kaštanů), Spolek zemědělců i místní Hudební a pěvecký soubor. Spolek veteránů v první polovině 20. století zajišťoval vzpomínkové slavnosti na prusko-rakouskou bitvu (1866).