Ploužnice (Plauschnitz) a Letiště Hradčany

Přesné založení obce Ploužnice není doloženo. Na konci 14. století se uvádí, že místo náleželo k tvrzi na Stohánku (Svébořice). Ve 30. letech minulého století v žilo v obci 421 obyvatel v 86 domech. Obcí procházely významné cesty, vojenské i obchodní. Dobové záznamy zmiňují, že v době Napoleonských válek byly v obci vykopány zákopy, které pokračovaly až k hradu Jestřebí. Vojenský život ovlivnil i dnešní podobu obce. Na místech původních domů vzniklo sídliště pro sovětskou posádku, samotné letiště zasáhlo až do katastru obce, pod plochou letiště zmizely dva rybníky - Plavební rybník (Flößel T.) a rybník Jordán. Zdejší teplárna měla původně vytápět letištní plochu.

Letiště HRADČANY - s jistou mírou nadsázky se dá říci, že bylo důvodem "zkázy" ostatních vesniček kolem Ralska. Existence německou armádou nově zbudovaného letiště byla jedním z hlavních argumentů pro zřízení VVP Ralsko. Německá Luftwafe však "kummerské" polní letiště příliš nevyužila. Stavba započala až na sklonku války, první letouny sem byly přesunuty 1. dubna 1945 a již 8. května byly odveleny zpět do Kitzingenu (Bavorsko). Vojenský život se vrátil v březnu 1946, tehdy se začala budovat výsadková jednotka. Zatčení "nevhodných" důstojníků související s událostmi roku 1948 pozastavilo činnost základny vzdušného výcviku. Až v listopadu 1949 byla na letiště přemístěna kluzáková letka a posléze i balonová letka. Jako základna leteckého výcviku ČSLA sloužila až do roku 1968. Sovětská armáda přebudovala letiště do dnešní podoby. Rozměry letiště jsou úctyhodné. Hlavní startovací dráha je široká 80 m a dlouhá 2 700 m. Byly zbudovány manipulační dráhy, 30 m dlouhé a 13 m široké hangáry. Teplovodní potrubí vedlo kolem letiště a mělo zajistit vytápění přistávacích ploch.