Paleontologie křídových sedimentů
Paleontologicky cenné lokality jsou vázány především na vložky vápnitých pískovců ve střední a svrchní části jizerského souvrství ve východní části geoparku. Jedná se jak o výskyty jednotlivých exemplářů (především schránek mlžů), tak i o celé ústřičné lavice o mocnosti až prvních desítek centimetrů, vzniklé převážně při významných bouřkových událostech jako ekvivalent slepencových poloh. Klein (1956) uvádí z jizerského souvrství mlže Lima canalifera Goldf., Lima granulata Nilss., Lopha vesicularis (Lam.), Pycnodonte canaliculata (Sow.), Camptonectes virgatus (Nilss.), Rhynchostreon suborbiculatum (Lam.) a korýše Protocallianassa antiqua (Otto). Stratigraficky významné rody mlžů jsou známy jen z vrtů z podloží nebo nadloží pískovcové sekvence za okrajem Geoparku Ralsko, např. Inoceramus inconstans Woods em. Andert z teplického souvrství Provodínských kamenů dokládá podle Kleina (1956) svrchnoturonské stáří.
Jemnozrnné pískovce na bázi střední i svrchní části jizerského souvrství dále obsahují výrazně bioturbované polohy se složitými ichnostavbami, v nichž lze nalézt především stopy po vrtavé a hrabavé činnosti organismů žijících na mořském dně. Nelze je většinou přiřadit určitému živočišnému druhu, lze je však členit na jednotlivé typy a podle nich usuzovat na životní styl původce dané stopy. Vertikální i horizontální chodby, na obvodu více zpevněné a často vyplněné pískem odlišné zrnitosti byly dříve považovány za fosilní mořské houby a označovány názvem "Spongites saxonicus". Dnes tyto chodby řadíme k ichnorodům Planolites a Thalassinoides. Ukázkově jsou vyvinuty na řadě míst Hradčanských stěn (Mikuláš 1994) a ve Vranovských skalách.
Ukázky ichnostaveb v jemnozrnném vápnitém pískovci svrchní části jizerského souvrství. Skalní brána, Hradčanské stěny.