Podloží křídových sedimentů

Podloží křídových sedimentů nevychází v geoparku na povrch. Zhruba přes Doksy prochází rozhraní mezi nízko metamorfovanými horninami bohemika na jihu a silněji metamorfovanými horninami saxothuringika (svory v okolí Provodína) a lugika (fylity severně od linie Hradčany – Kuřívody). Ke spodnímu proterozoiku jsou řazeny muskovit-biotitické pararuly, biotit-muskovitické a granát-staurolitické svory tvořící podloží křídy zhruba jižně od linie Brenná - Ferdinandova strouha - Jelení vršek. Odtud se tyto horniny táhnou přes Hradčany k VJV na Velkou Bukovou (474,1 m). V samotných Hradčanech a okolí tvoří podloží křídy tzv. hradčanská žula - těleso porfyrického muskoviticko-biotitického granitoidu. Podloží křídy v širším okolí Mimoně a Ralska je tvořené chlorit-sericitickými a grafitickými fylity pravděpodobně spodnopaleozoického stáří (Kučera a Pešek 1982).

Do Mimoně zabíhá od východu výběžek mnichovohradišťské svrchnopaleozoické pánve. Severní omezení tohoto výběžku je nejspíše zlomové a probíhá od severního okraje Mimoně směrem na Svébořice. Jižní omezení probíhá zhruba ve směru SZ - JV j. od Liščího vrchu a dále směrem na východ zhruba v ose hradčanského letiště. Na SZ je tento výskyt omezen hlavní linií strážského zlomu. Ze sedimentů jsou zastoupeny převážně jílovce a prachovce, místy s polohami melafyrů. V oblasti Čertových zdí u Ploužnice a na v. konci hradčanského letiště tvoří podloží křídy křemenný porfyr (paleoryolit). Výskyty svrchnopaleozoických sedimentů, náležející ovšem již mšenské pánvi, jsou známy z podloží křídy také od Starých Splavů a Doks.