Košík
0
0,00 Kč
Těžba nerostných surovin
Na řadě míst v bývalém VVP Ralsko lze nalézt stopy po těžbě užitkových nerostů a hornin. Pískovcové štuky byly dobývány jako stavební kámen v polesí Boreček jz.od Mimoně, na Bílém kameni a Králově kameni u Doks, na jz. a j. úbočí Ralska a jinde. Zvlášť odolný byl prokřemenělý pískovec z blízkosti žil vulkanitů, např. na Jelením vršku v polesí Boreček nebo na Čertových zdech u Ploužnice.
Pískovna v terasových štěrkopískách Ploučnice v Srním Potoce. V pozadí Ralsko.
Mladé vulkanity byly těženy na štěrk především na samotném Ralsku (lom "Niemesser Aussicht") a na Velké a Malé Čertově zdi u Ploužnice. Řada menších vulkanických těles byla roztěžena ve druhé polovině 19. století, kdy z nich byl získáván ve velmi lokálním měřítku štěrk pro stavbu silnic: to byl případ žíly hauynitu v Písečné rokli v Kumerském pohoří nebo žíly sodalitického trachytu až trachybazaltu na jižním úbočí Mlýnského vrchu u Břehyně.
V 60. letech byla u Hamru n. J. zahájena těžba uranové mineralizace vázané na sedimenty perucko-korycanského souvrství, nejnižší jednotku vrstevního sledu křídy. Brzy dosáhla těžba uranu značných rozměrů. Zrudnění bylo získáváno z hloubek 120 - 250 m pod povrchem hlubinnou těžbou (ložisko Hamr) nebo podzemním loužením (ložisko Stráž). Na území Geoparku Ralsko dále zasahují netěžená uranová ložiska Mimoň, Osečná-Kotel a Hvězdov (Hanzlík a kol. 1992). Další údaje o ložiscích a způsobu těžby lze najít např. v práci kolektivu (1984) nebo ve výroční publikaci Kafky ed. (2006).
Zvláštní kapitolu v hornických dějinách oblasti představuje získávání železa z alterovaných (goethitizovaných) žil mladých vulkanitů. Ty byly těženy ve třech historických etapách (Zimmermann 1923, Kühn 1997, 1999) a v blízkých vsích zhutňovány. Poslední dozvuky těchto aktivit byly autenticky popsány F. A. Reussem (1797) z oblasti mezi Borným a Velkou Bukovou u Doks a mezi Svébořicemi a Jeleními vrchy u Stráže pod Ralskem.